Hra na role: kostýmy a rekvizity na víc než jeden příběh
16.10.2026 г.
Šátek, klobouk, krabice a sešit unesou desítky her. Co dát dítěti do truhly, jak rozjet květinářství a které věty hru rozběhnou.

Hra na role je hra, ve které dítě na chvíli předstírá, že je někdo jiný — prodavačka, doktor, pošťák nebo drak. Nejdéle ji udrží rekvizity, které nepatří jedné postavě: velký šátek, krabice, klobouk, zástěra a sešit s tužkou. Hotový kostým princezny unese jeden příběh, šátek jich unese dvacet, protože jeho roli určuje dítě, ne obal.
Co dítě při hře na role vlastně dělá
Odborně se tomu říká symbolická nebo námětová hra. Dítě v ní dělá tři věci najednou: přebírá cizí roli („já jsem paní prodavačka“), nahrazuje jednu věc jinou (kolíček je mrkev, krabice je auto) a drží děj, který si samo vymyslelo. Právě to nahrazování věcí je důvod, proč na rekvizitách tolik záleží. Věc, která už sama „ví“, čím je, nenechá dítěti co nahrazovat.
První náznaky uvidíš kolem druhého roku, kdy batole „pije“ z prázdného hrnečku nebo krmí medvídka. Mezi třetím a šestým rokem se z toho stávají celé scény s více dětmi, rozdělenými rolemi a pravidly („ty budeš zákazník a musíš zaplatit“). Pediatrická literatura spojuje takovou volnou hru s rozvojem řeči, sebeovládání a schopnosti vžít se do druhého — dítě musí udržet, kdo je kdo, a reagovat na nápady ostatních.
Hotový kostým, nebo kostýmové díly
| Věc | Kolik příběhů unese | Na co se hodí | Slabina |
|---|---|---|---|
| Licencovaný kostým jedné postavy | 1–2 | Karneval, narozeninová oslava | Dítě hraje film, ne vlastní děj; za rok je malý a dítě ho stejně omrzí |
| Velký šátek nebo kus látky | desítky | Plášť, sukně, střecha bunkru, řeka, deka pro miminko, pytel s poklady | Bez nápadu dospělého zpočátku jen leží — první hru je dobré rozjet spolu |
| Klobouk nebo čepice | mnoho | Pošťák, kouzelník, kapitán, farmář, detektiv | Jeden klobouk rychle omrzí, lepší jsou dva tři různé |
| Zástěra s kapsou | mnoho | Kuchař, prodavač, květinář, malíř, doktor | Musí jít obléct bez pomoci, jinak hru přerušuje |
| Vesta s kapsami | mnoho | Průzkumník, hasič, mechanik, hlídač v zoo | Hodí se spíš od čtyř let |
| Hotová sada „lékař“ nebo „kadeřník“ | 1–3 | Rychlý start konkrétní hry | Plastové nástroje mají jen jedno použití a díly se ztrácejí |
Kostýmový základ, který unese víc než jeden příběh
- Dva velké šátky v různých barváchIdeálně kolem metru na metr a půl, z bavlny nebo lehké viskózy. Modrý je moře, plášť i noc, červený je oheň, koberec pro krále i ubrus v restauraci.
- Dva tři kloboukyStarý klobouk z půdy, kšiltovka a papírová čepice. Pokrývka hlavy je nejrychlejší způsob, jak říct „teď jsem někdo jiný“, a dítě ji umí nasadit i sundat samo.
- ZástěraKlidně dospělá, zkrácená nebo přeložená v pase. Kapsa na zástěře je pro hru zásadní — do ní se schovávají peníze, recepty i lísteček s objednávkou.
- Plášť na suchý zipZe starého prostěradla, s krátkým pruhem suchého zipu místo tkaničky. Když se plášť zachytí, sám povolí.
- Brýle bez skel a taška přes ramenoBrýle udělají z dítěte doktora, profesora i babičku. Taška je kufřík lékaře, pošťácká brašna i košík na nákup.
- Pásek nebo šerpaPás z látky, do kterého jde zastrčit „meč“ z ruličky od papíru, kouzelnou hůlku nebo vařečku.
Rekvizity bez jediné role
Vedle kostýmu potřebuje hra věci, které jdou použít jako cokoli. Hledej je spíš v kuchyni a v tříděném odpadu než v hračkářství.
- Krabice od bot a jedna velká od spotřebičeMalá je pokladna, poštovní schránka, postýlka pro panenku. Velká je pult, auto, raketa nebo domeček.
- Kolíčky, víčka, kaštany, knoflíkyPeníze, jídlo, semínka, poklad. Pro děti do tří let je ale vyber dost velké, aby nešly spolknout. Starším dětem stačí plechovka, do které se dají sypat — chrastění „peněz“ je půlka zábavy.
- Sešit a tužkaNejpodceňovanější rekvizita vůbec: objednávky, recepty, pokuty, jízdenky, mapa pokladu. Dítě, které ještě neumí psát, čmárá — a „čte“ to nahlas.
- Prázdné obaly od potravinVymyté krabičky od čaje, kelímky od jogurtu, papírové sáčky. Z nich vznikne obchod, lékárna i piknik.
- Kuchyňská váha a odměrkaSkutečný nástroj, který dítě smí použít, hru okamžitě zvážní — i když se váží šišky.
- BaterkaNoční hlídka, jeskyně, vyšetření v krku, maják na lodi.
Hra na květinářství krok za krokem
Květinářství je dobrá první hra, protože má jasné role (prodavač, zákazník), jednoduchý obchod a voní to venkem. A rozebere se na díly, které pak poslouží jinde.
- 1Natrhej zbožíVenku s dítětem nasbírej, co se smí: pampelišky, sedmikrásky, trávu, větvičky, listí. V zimě poslouží papírové květy, které dítě vystřihne a nalepí na špejle.
- 2Postav pultVelká krabice nebo stolička otočená k zákazníkovi. Květiny do vymytých kelímků od jogurtu, pod ně šátek jako ubrus.
- 3Obleč prodavačeZástěra s kapsou na peníze, do kapsy sešit na objednávky. Nic dalšího není potřeba.
- 4Vyrob peníze a cenyKaštany, víčka nebo papírové mince. Ceny dítě nakreslí na lísteček — kolik teček, tolik víček.
- 5Přijď jako první zákazníkTy máš roli, dítě má obchod. Objednej kytici s nějakou zápletkou (viz věty níže) a nech dítě, ať řeší, jak ji splní.
- 6Vyměň si s dítětem rolePo pár nákupech buď ty prodavač a dítě zákazník. Uvidíš, co si z tvého hraní zapamatovalo — a často i to, jak vidí tebe.
- 7Přestav obchod na jinou hruZ téhož pultu, zástěry a sešitu je druhý den cukrárna, pošta nebo lékárna. Vyměníš jen zboží v kelímcích, kostým zůstává.
Věty, které hru rozjedou a nepřeberou
Dospělý ve hře na role funguje nejlépe jako postava se zápletkou, ne jako režisér. Jednou větou přineseš problém, řešení nechej na dítěti.
Jak hru udržet, aby ji dítě neopustilo po deseti minutách
Nejčastější chyba je dát dítěti všechno najednou. Plná truhla kostýmů vypadá lákavě, ale dítě se v ní spíš přehrabuje, než hraje. Funguje lépe nechat venku jen pár věcí a ostatní jednou za čas vyměnit — stejný šátek po týdnu v krabici působí jako nový. Osvědčuje se jedna nízká krabice nebo košík, do kterého dítě dosáhne samo a umí ho i samo uklidit.
Druhá chyba je vstupovat do hry s otázkami („A co je tohle? A proč?“). Vypadá to jako zájem, ale dítě to vytahuje z role. Mluv uvnitř příběhu: místo „co to vaříš?“ řekni „mmm, voní to jako polévka pro obry“.
Třetí věc je bezpečnost. Šňůrky a tkaničky kolem krku k pláštíkům nepatří, drobné díly k dětem do tří let taky ne. Podrobněji to rozebírá článek o tom, čemu se u dárku pro malé dítě vyhnout.
A když chceš vybrat hračku, u které se rozmluví i tiché dítě, pomůže přehled hraček, u kterých musí mluvit dítě. Rekvizity pro hru na role mezi ně patří taky — prodavač i zákazník bez řeči neobejdou.
Zdroje
- Yogman M. a kol.: The Power of Play: A Pediatric Role in Enhancing Development in Young Children (Pediatrics, 2018) — Klinická zpráva Americké pediatrické akademie o významu volné hry pro vývoj dětí.
- Make believe (Wikipedie, anglicky) — Přehled symbolické hry: hra na role, nahrazování předmětů a vývoj podle věku.